[Malý Vpřed] Lednová výprava s bruslením
17. 1. 2026
V sobotu 17. ledna jsme se sešli u Rodinného centra Letná, kde jsme se rychle vrhli na prozkoumávání jeho zákoutí. V tělocvičně jsme vytáhli skluzavku na žebřiny, rozložili chodníček pro bosé nožky, trampolínu, tunel i žíněnku na dělání kotoulů. Pořádně jsme se protáhli a procvičili a pak jsme se vydali ven do nedaleké Stromovky. To jsme ještě netušili, jak se nám rozvičení bude hodit. Dostali jsme totiž velkou řadu úkolů od tajemného muže a za jejich splnění nás postupně čekaly kusy zprávy.
Skákali jsme kus cesty po jedné noze, chodili pozadu, se zavázanýma očima, přelézali a prolézali překážkami a dokonce jsme se i svezli na lanovce. Každý kus zprávy na sobě měl vyobrazený jeden kámen – fialový, modrý, červený a zelený. Když jsem je poskládali k sobě, dozvěděli jsme se, že se jedná o strážní kameny jednotlivých národů Elandoru a že nám je jejich čarodějové zapůjčí, pokud splníme jejich zkoušky. A když kameny umístíme na oltář, rozsvítí se světlem, které vyžene ze světa všechny démony.
Když jsme náročnou cestou plnou úkolů prošli, vydali jsme se zpátky do rodinného centra na oběd. Každý měl z domova nějakou dobrotu a posilnili jsme se před náročným odpolednem. Abychom hned neřádili, usadili jsme se nejprve u malování a vytvořili zimní krajinky se stopami zvířat. Když nám trochu slehlo, pohráli jsme si ještě v herně. Pak už byl ale čas se sbalit a vyrazit na bruslení.
Tramvají, metrem a kousek autobusem a už se před námi rýsovala velká budova ICERINKu. Našli jsme správnou šatnu i ledovou plochu a za pomoci velkých Vpřeďáků jsme kroužili kolem dokola kluziště jako vítr. Sem tam někdo zaškobrtl nebo upadl, ale ani jsme se nenadáli a dvě hodiny bruslení byly pryč a byl čas vrátit se k rodičům, kteří na nás čekali u stanice metra.
Zapsala Kvítek