Tábor 2016 – Vynálezci
1. - 23. 7. 2016

Už jste viděli táborový web?

Letošní tábor nám začal všem hned prvního července představebkou. O tři dny později už jsme měli vše hotové a večer jsme se dozvěděli, že jsme zváni na slavnostní předávání Nobelových cen, které mnozí z nás měli získat. K tomu ale již nedošlo, jelikož se během vyhlašování zjevil podivný profesor se svým úžasným vynálezem – strojem času, jehož vyzkoušení nám nabídl. Nemusel nás dlouho přemlouvat a už jsme byli ve stroji. Bude fungovat? Nebude?

Fungoval! Jak jsme ale byli překvapeni – místo pěti minut zpátky (abychom si znovu vychutnali občerstvení) jsme se přesunuli mnohem dál. A ještě jsme hned po vystoupení ze stroje času potkali velmi rozezlené pány a dámy v černých pláštích, kteří si říkali Vynálezci času a naše časocestování se jim vůbec nelíbilo. Nezbývalo nám tedy nic jiného, než je následovat a pokusit se s nimi celou situaci vyřešit. V době, kde jsme se objevili, měl být vynalezen internet – ale nebyl. A dál v minulosti zase nebyla vynalezena železnice. Skákali jsme časem stále hlouběji a hlouběji, až jsme skončili daleko v pravěku před vynálezem kola zděšeni tím, co jsme zjistili – někdo změnil dějiny, a to až do takové hloubky.

Vzali jsme to tedy do svých rukou a s pomocí Vynálezců času se jali vynalézat a objevovat to, co z dějin zmizelo, abychom čas zase spravili. Začali jsme kolem, pokračovali chlebem a svíčkami, následovalo několikadenní objevování kontinentů, knihtisk, telegraf… V průběhu našeho putování časem jsme se také vylepšovali v různých dovednostech v rámci určité funkce (průzkumník, geograf, biolog a agent) a snažili přijít na kloub tomu, jak k téhle patálii došlo. Povedlo se nám nalézt mimo jiné i části něčího deníku a zjistili jsme, že to na nás ušil sám profesor, tedy spíš jeho verze z budoucnosti.

Po opravení všech časových anomálií (mezi poslední patřila třeba raketa nebo internet) bylo na čase vydat se zpět do přítomnosti – ale přes budoucnost. Pomocí speciálního programu, jehož části jsme v průběhu celého tábora získávali, se nám povedlo projít si zpětně celý profesorův příběh a zjistit, co ho k celé akci vedlo. Původně jeho stroj času totiž vůbec nefungoval a my se mu vysmáli, což se ho velmi dotklo a začal plánovat pomstu. Poté, co se části z nás podařilo sestrojit perpetuum mobile, dospěl k závěru, že to k napájení stroje určitě stačit bude; pošle nás tedy do minulosi a sám zabrání vzniku všech vynálezů, aby je mohl vynalézt sám a stát se Inventores omnia, Vynálezcem všeho. Po našem návratu do přítomnosti jsme tedy spálili veškeré naše materiály týkající se perpetua a (alespoň na nějakou dobu) způsobili, že je vše tak, jak by mělo být.