Bruslení
21. - 22. 1. 2017

Sešli jsme se v sobotu ráno před klubovnou. Někdo před Velkou, někdo před naší. Každopádně jsme se sešli, a to je podstatné. Sotva jsme si odložili batohy, začala hra po Praze. Rozděleni do tří skupinek, vybaveni mapou PID jsme se mohli vydat sbírat jména členů skupinky na stanice a zastávky metra, autobusů, tramvají… K tomu jsme kreslili dopravní značky, které jsme cestou potkali.

Ve dvanáct hodin jsme se sešli v klubovně (tentokrát již ve stejné) a vyhlásili si výsledky. Ukázalo se, že kreslení značek bylo výhodnější, než sbírání jmen členů skupinky… Po vyhlášení výsledků byl vyhlášen oběd. Naobědvaní jsme ponechali své spacáky a tak dále v klubovně a s bruslemi jsme se vypravili bruslit na slepé rameno Vltavy. Když jsme přišli, bylo docela prázdno. Avšak postupem času lidí přibývalo. Pokoušeli jsme se odklidit sníh – alespoň trochu. Moc se nám to nedařilo, protože jedno přerostlé dítě zlomilo cestou koště, takže nám zbylo jen jedno. Výsledek našeho snažení byl malý obdélník, na kterém jsme později hráli hokejofotbal. (Hokejofotbal = sport, ve kterém je zapojen puk, ale nikoliv hokejka, a do puku se kope bruslí.) To jsme vydrželi hrát až do konce.

Zpátky jsme jeli MHD. U klubovny se jeden člen odpojil (jel na lyžák) a jeden člen se připojil (právě přijel z lyžáku). K večeři si většina lidí snědla své snídaně. Poté bylo konečně promítání. Viděli jsme dvě grotesky, dva sestřihy z táborů, divadlo z festivalu 2015 a nějaké staré fotografie, na kterých byli malí nejstarší z nás.

Vypnuli jsme promítačku a zjistili jsme, že je ještě moc málo hodin na to, abychom šli spát. Proto jsme vyndali Sedm divů světa a všichni jsme si je zahráli (bylo nás poměrně málo). Po dohrání byl čas jít spát.

V neděli jsme se probudili až v devět. Posnídali jsme. Mnozí neměli co, jelikož si snídani snědli k večeři. Nastala dlouho očekávaná chvíle: Rozdávání scénářů! Poprvé jsme si ho museli přečíst každý sám. To udělala asi jen polovina z nás, protože délka scénáře byla vyčerpávající.

Abychom se vyběhali, šli jsme si zahrát míčbee. Když jsme byli dostatečně zmrzlí, vydali jsme se rozmrzat zpět do klubovny a u toho jíst oběd. Po obědě jsme si opět sedli ke scénářům.

Vedoucí nám řekli, které role již „rozdělili“ a na které ještě člověka vybraného nemají. Scénář jsme si přečetli znovu, tentokrát již nahlas a ze stopováním. Některý text jsme vynechávali, i přesto to bylo moc dlouhé. Zkusili jsme to znovu i s předtím vynechaným textem. Trvalo nám to něco přes hodinu. Takže budeme muset škrtat…

Po čtení jsme byli vyčerpaní. Zahráli jsme si hru Kachny. Zbyla nám ještě trocha času, tak jsme vytáhli deskovky. Od pěti byla schůzka s rodiči k táboru. Na ni museli dva vedoucí. Pod dohledem zbylých dvou vedoucích jsme uklidili Velkou klubovnu, ve které jsme spali. Poslední půl hodinu jsme hráli hry.

Zapsala Mája